Pavla Kaňková
+420 771 297 711
10. 01. 2025
Jakub je nejmladší člen týmu a naši IT sekci posílil už během posledního ročníku střední školy. V rozhovoru se dozvíte, co ho přivedlo k programování a umělé inteligenci, jak AI využívá při práci i v osobním životě a co ho na spolupráci s TCC online nejvíc baví. Přejeme příjemné čtení!
Oba rodiče jsou programátoři, takže jsem se programování prakticky nemohl vyhnout a jsem s ním v kontaktu už od mala. Několikrát jsem se ale do programování pustil a zase toho nechal. Až semináře programování na gymnáziu mě donutily věnovat se tomu pořádně. Uvědomil jsem si, že mě to baví a jsem v tom i docela dobrý.
O AI jsem se začal zajímat kolem roku 2022, kdy se tohle téma začalo v Česku dostávat do povědomí. Od začátku mě to fascinovalo. Zkoumal jsem, kde všude by AI mohla být užitečná, a hledal oblasti, kde se zatím moc nevyužívá. AI mi třeba hodně pomáhala při kódování různých programů. Ještě na střední jsem například pomáhal jednomu z vyučujících s vyhodnocením sociologického dotazníku. Potřebovali jsme to naprogramovat v jazyce, který jsem nikdy nepoužíval, ale s pomocí AI jsem to zvládl. V osobním životě mi AI pomáhá třeba i při vaření. Asi 60 % receptů, podle kterých jsem za poslední roky vařil, bylo vygenerovaných umělou inteligencí.
Začátkem roku 2024 za mnou přišla paní učitelka Šiková s tím, že u manžela v práci shání někoho, kdo rozumí AI a má čas i chuť se tomu věnovat. Paní Šikovou jsme měli na gymplu na programování a často jsem se s ní o AI bavil, tak věděla, že je to něco, co mě zajímá a s čím běžně pracuji. Na nabídku jsem tedy kývnul a získal jsem tak svou první pracovní zkušenost (když nepočítám dvouměsíční brigádu ve fastfoodu).
Jsem moc rád, že se na projektu nepodílím jen nějakým zanedbatelným procentem, ale mám značný vliv na to, co finálně putuje ke klientům. Zároveň mám velkou svobodu v realizaci svých nápadů a není to jen o tom, že bych vypracovával úkoly, které mi někdo zadá, způsobem, jaký mi někdo určí. Toho si moc cením.
Velkou motivací pro mě jsou reakce od zákazníků, kteří si pochvalují, že jim moje práce opravdu pomáhá. Tahle zpětná vazba je pro mě důležitá. Neumím si představit, že bych byl členem třeba tisícičlenného týmu, dělal dva roky na projektu a na konci ani nevěděl, jestli se vůbec dostane mezi lidi. Nechci dělat mravenčí práci nebo být řadovým vojákem, to není nic pro mě.
Popravdě mám spíš představu o tom, kam bych směřovat nechtěl. Nechci být jedním z davu, dělat něco repetitivního a nerozšiřovat si obzory. Chci, aby má práce měla reálné dopady a přínos i mimo oblast programování.
Baví mě dozvídat se nové informace z různých oborů – od fyziky a biologie, přes ekonomii, logistiku a stavební inženýrství, až po psychologii nebo filozofii. Obecně mě zajímá jakákoli věda. Rád se učím a snažím se mít široký rozhled. Často sleduji i různá videa o seberozvoji, třeba o produktivitě.
Programování paradoxně nepovažuji za svůj koníček a vnímám ho spíš jako nástroj k dosažení cílů, ne jako činnost, která by mě naplňovala sama o sobě.
Jinak rád trávím čas s kamarády, cestuju, chodím na výlety, boxuju, cvičím v posilovně nebo lezu na stěnu. Občas tvořím něco rukama – vyrábím prsteny, vyřezávám ze dřeva a někdy peču.
Před nějakou dobou jsem byl v pořadu Snídaně s Novou. Pozvali mě tam spolu se dvěma spolužáky, protože se náš tým umístil jako druhý v celostátní Robosoutěži konané pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Ve vysílání jsem sice dohromady řekl asi jen pět vět, ale byla to zajímavá zkušenost. Díky umístění v soutěži jsme mimo jiné získali možnost být přijati na ČVUT bez přijímacích zkoušek. Letos v září jsem tam opravdu nastoupil a studuji obor Otevřená informatika.
Kuba je skvělý přírůstek do týmu, pro mě osobně je i takovým ajťáckým zjevením – nejen, že je to analytická bedna a dokáže divy s AI, ale navíc si fakt rád o věcech povídá a strašně ho zajímá feedback od klienta. Pro mě je spolupráce s ním moc fajn a vždycky se těším na další setkání.
Ukecaných ajťáků jsem za svůj IT život nepotkal ani tolik, kolik mám prstů na ruce. Ale Kuba vydá za celou ruku sám. Během chvíle vysype z rukávu tolik nápadů, že ChatGPT hadr. Nezávidím AI, která bude chtít jednou Jakuba nahradit, na to bude potřebovat ještě hodně čipů.
Přítomnost Jakuba v týmu znamená, že se můžeme spolehnout na čerstvé nápady a neotřelé přístupy, které nás posouvají vpřed. Jakub je také skvělý týmový hráč; vždy ochotný podělit se o své znalosti a podpořit ostatní svým nadšením pro věc. Práce po jeho boku je skutečnou výhodou a inspirací a umožňuje nám všem posouvat hranice možného.
25. 03. 2025
Dokážete již při náboru spolehlivě identifikovat dobré obchodníky? Jaké předpoklady a kompetence jsou pro úspěšného...
24. 03. 2025
Martina je nejnovější posilou našeho týmu a jako studentka psychologie se v listopadu loňského roku připojila k sekci...